O nás

&

Historie

Rodinné ovocnářství s dlouholetou tradicí. V současnosti hospodaříme na cca 25 hektarech plochy sadů. Námi pěstované plodiny jsou jablka (Golden D., Gala, Rubinola, Bohemia, Topaz, Jonagored, Red Prince, Braeburn. Velox), hrušky (Erica), švestky (Lepotica, Stanley, Tophit, Toptaste, President), meruňky (Leskora, Harcot, Harlayne, Harogem, Bergeron, Goldrich), broskve (Redhaven, Cresthaven), višně (Fanal), rybíz červený, černý. Vybrané plodiny jsou zavlažovány kapkovou závlahou. Jabloně mají nosnou konstrukci sadu s protikroupovým systémem. Plodiny sklízíme jak mechanizovaně (rybíz, višně), tak ručně. 

Původní dvůr statku byl tvořen menšími dřevěnými staveními, která ustoupila  rozvíjejícímu se statku novému.       

V roce 1851 započala stavba nynějšího kamenného stavení v těsném sousedství starobylého kostela sv. Petra a Pavla pocházejícího ze 13. stol. s přistaveným božím hrobem z r. 1698 dle jeruzalemského vzoru. 

Na novém dvoře se do dneška z původních dřevěných hospodářských staveb dochoval špýchar. Ve 40. letech 20. stol. zde shořela cizím zapřičiněním hexagonální stodola, kterou se již nepodařilo znovu obnovit.

       

47168266_589306078172424_330154333182518

Na Hospodářské výstavě v Jičíně roku 1885 získal můj pra pradědeček, Jan Vondráček, Diplom uznání za čerstvé ovoce. 

Jeho syn František Vondráček, můj pradědeček, profesor matematiky Reálného gymnázia v Mladé Boleslavi, tu trávil se svou rodinou pravidelně každé prázdniny a svým dětem tak vytvářel vztah k místnímu prostředí. 

deda.gif
diplom.gif

V únoru 1948 dokončil Ing. Jiří Vondráček, CSc., můj dědeček, Zemědělsko-lesnickou fakultu ČVUT v Praze – Dejvicích s vizí, že bude pokračovat v hospodaření a ovocnaření na rodinném statku, který od svého otce dostal. Bohužel, historie se ubírala jiným směrem, hospodaření bylo zpřetrháno vyvlastněním polí a zahrad. Pro více informací klikněte zde: https://www.zahradaweb.cz/zemrel-uspesny-slechtitel/ .

 

S obdobnou vidinou pokračování ovocnaření vystudoval i Ing. Pavel Vondráček, můj otec, nynější majitel, Vysokou školu zemědělskou v Praze.     Po pádu totalitního režimu zde otec a syn s rodinou začali znovuobnovovat chod ovocnářství a sázet nové sady.

 

Od r. 1996 se tatínek začal práci na statku věnovat intenzivně na plný úvazek. Do té doby zde pracoval při zaměstnání (Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, Střední zemědělská škola Hořice) pouze ve dnech volna. V průběhu let docházelo k rozšiřování sadů, jejich modernizaci a obměně pěstovaných druhů plodin. 

Pavel Vondráček, ml.